Bikesession

    Pár telefonů a Marian dal dohromady ty správný lidi v počtu 6ks+6biků. Musím říct, že podobná sešlost lidí se odehrála už nějakej ten pátek dozadu, takže radost, že se zase slezeme byla veliká a radost, že projedeme biky společně ještě větší.

    Každá bikesession začíná tradičně a neměnně: večer se slezeme u Maryho, zasypeme mu předsíň kolama, pokoj báglama a vybavením, následuje zírání, jak se Mary krmí večeří a začíná večírek. Tentokrát se rituální taneček konal... ...zase stejně. Večírek odstartovala moje luxusní desetiletá skotská, která se ohlasu dočkala jedině u Panziho-labužníka a znalce irské whisky. No takže jsme šli radši honem na pivo.

    Druhý den je víceméně taky tradiční. Přesněji řečeno ráno druhého dne. Většině je šoufl, takže se ke sportovnímu výkonu sbíráme velice opatrně... nejhorší jsou přepálený začátky. Navzdory všem zaručeným předpovědím, že počasí bude krušný se obloha roztrhala a téměř celý den bylo azuro brutto. Tímto děkujeme všem rosničkám a Murphyho zákoníku. Takže nastala úžasná pohodička, krásný poježdění, kecání, sranda... Mary nebyl srab a předvedl hned několik nezapomenutelných triků jako skok z kola flopem do nejhlubší kaluže v okolí, nebo bodnutí zadního kola a potom ta hospoda měla taky zavřeno a tak prostě smůla z celýho zájezdu přilepená Marymu na paty. Další pán na holení byl Panzi, když vybalil svoje kolečko z auta a zjistil, že sedlo se sedlovkou nechal doma a tak se projel na BMX křesle mýho bráchy. Dawe pro změnu přijel úplně bez kola. Ale sranda holt musí bejt i kdyby na chleba nebylo a hlavně jsme absolvovali všichni v pořádku a všichni spokojení!

    Parádní rozloučení se sezonou! Hola hola